Obecná virologie

Eva Žampachová
Virologie České Budějovice

Vlastnosti virů

• Nejmenší částice živé hmoty
• velikost 30 - 400 nm
• Obsahuje DNA nebo RNA
• Mimo hostitele se nerozmnožuje
• Nemá vlastní metabolismus

Kritéria klasifikace virů

• Podle nukleové kyseliny:
• DNA viry
• RNA viry
• Podle obalu:
• obalené (citlivější k zevním vlivům)
• neobalené (rezistentnější k zevním vlivům)
• Podle tvaru:
• s kubickou symetrii (ikosahedron)
• s helikální symetrií

Fáze množení viru

• Adsorpce (přisednutí na buňku)
• Penetrace (proniknutí)
• Eclipse (virus neprokazatelný)
• svléknutí
• replikace
• maturace
• Eluce (uvolnění z buňky)

Priony

• Infekční bílkovina bez nukleové kyseliny
• PrP je protein vyskytující se:
• v konfiguraci alfa helix (normální)
• v konfiguraci beta sheet (patologický)
• Příčina změny konfigurace je nejasná
• Patogenetický mechanismus není znám

Typy virové infekce

• Lytická - virus se množí, způsobuje lýzu buněk
• Perzistentní - virus se množí, buňka uvolňuje virus, ale nehyne
• Latentní - virus přežívá v buňce ale nemnoží se

Cesty přenosu infekce

• Orální (potrava, sliny)
• Inhalační (kapénková)
• Transkutánní (hmyz, poranění)
• Kožní
• Sexuální
• Transplacentární
• Genomová

Strategie přežívání viru

• Vyvolává minimální imunitní odpověď
• Obchází imunitní odpověď
• Tlumí imunitní odpověď
• Antigenní změny
• Rychlá replikace
• Přežívání v slabě odpovídajících hostitelích

Co zvýhodňuje parazitizmus

• Velké nahromadění hostitelů
• Vhodné klima
• Hygienické podmínky
• Změny chování (cestování, promiskuita…)

Vakcíny

Imunita

Antivirotika

• Úzké spektrum účinku závislé na biologických vlastnostech viru
• Různě vysoká toxicita
• Virostatický účinek

Vyšetřovací metody ve virologii

• Kultivační
• Mikroskopické
• Průkaz antigenu
• Průkaz nukleové kyseliny
• Průkaz protilátek

Kultivační metody

• Kultivace na buněčných (tkáňových) kulturách
• klasická s cytopatickým efektem
• zrychlená s vizualizací viru imunochemicky
• Kultivace na kuřecím embryu
• Pokus na zvířeti

Mikroskopické metody

• Průkaz viru imunohistochemicky v buňkách pacienta
• Elektronmikroskopický průkaz viru

Průkaz virového antigenu

• Prokazujeme přítomnost jednoho nebo úzké palety agens
• Odpovídáme zda je nebo není přítomno někdy lze kvantifikovat
• Metodicky jde o reakci antigen - protilátka
• Je obvykle drahý

Průkaz nukleových kyselin

• Hledáme selektivně jedno nebo několik agens
• Metody rozlišujeme:
• amplifikační (citlivé, metodicky náročné)
• bez amplifikace (málo citlivé, méně náročné)
• Rychlé a perspektivní

Průkaz protilátek

• Prokazuje reakci imunitního systému na infekci
• Lze prokazovat jednotlivé třídy imunoglobulinů
• V počáteční fázi infekce se protilátky ještě netvoří
• Není vhodný k monitorování léčby

Jiné možnosti léčby virových infekcí

• Imunomodulační preparáty
• chemické imunomodulátory
• interferony
• Hyperimunní imunoglobuliny
• Terapeutické vakcíny

Které virové infekce léčit

• S těžkým průběhem
• Se špatnou prognózou
• U pacientů s defektem imunity:
• transplantovaných
• s nádory
• Epidemiologicky významné