Zápočtový test z fysiologie

Cirkulace

1. srdeční kontraktilitou a frekvencí srdce
2. objemem krve
3. intratorakálním tlakem v inspiriu
4. poddajností srdeční komory v systole

Srdeční kontraktilita, frekvence, objem krve a negativní intratorakální tlak ovlivňují plnicí tlak srdce.

1. zmenšení průsvitu trubice sníží laterální tlak uvnitř trubice
2. zvětšení průsvitu trubice sníží laterální tlak uvnitř trubice
3. zmenšení průsvitu trubice sníží rychlost průtoku
4. zvětšení průsvitu trubice zvýší rychlost průtoku
5. průtok nezávisí na průřezu trubice

Bernouliho princip ukazuje, že se tlak snižuje v menších trubicích

1. srdci
2. velkých artériích
3. kapilárách
4. velkých žilách
5. plicních cévách

I v případě, že člověk ztratí 20 - 25 % celkového objemu krve nedochází k výrazným změnám hemodynamiky neboť žilní část řečiště funguje jako pohotový rezervoár krve (kapacitní řečiště).

1. pomalé vedení vzruchů v srdci
2. rychlé vedení vzruchů v srdci
3. zvětšení vzruchů
4. tetanická kontrakce
5. jsou odpovědné za rytmicitu vzruchů

Purkyňova vlákna jsou větší než normální komorové myofibrily a převádějí vzruchy rychlostí l,5-4 m/sec, to je 6 x rychleji než normální svalová vlákna komor a 3OO x rychleji než vlákna Hissova svazku.

1. zhruba lO cm/sec
2. menší než v a. carotis
3. nezávislá na minutovém srdečním objemu
4. nepřímo úměrná průsvitu aorty
5. se zvyšuje v důsledku turbulence krve

Průměrná rychlost průtoku krve je nepřímo úměrná průsvitu cévy.

1. odpor svalových cév, který brání nadměrné svalové námaze
2. odpor cév kladený průtoku krve systémovým oběhem
3. periferní kontrakce kosterního svalu, která brání proudu krve
4. dilatace velkých cév působících hromadění krve
5. odpor cévních elastických vláken bránících prodloužení cév

Periferní cévní odpor je odpor, který klade céva průtoku krve. Malá změna průřezu cévy působí velkou změnu cévního odporu průtoku krve.

1. zvýšení periferní cévní resistence
2. snížení srdeční kontraktility
3. snížení srdečního minutového objemu
4. dilatace předsíní
5. snížení diastolického objemu krve v komorách

Snížená stimulace karotických tělísek baroreceptorů působí vasokonstrikci a krevní tlak se udržuje normální.

1. ke zvýšení tkáňového průtoku
2. ke snížení periferní cévní resistence
3. ke zvýšení periferní cévní resistence
4. ke snížení tonusu cév
5. ke snížení průtoku krve

Myogenní teorie autoregulace průtoku krve tvrdí že proud krve ke tkáním je konstantní i tehdy když se zvýší intravaskulární tlak vzhledem k reakci hladkého cévního svalu na zvýšené napětí v cévní stěně.

1. všeobecnou vasokonstrikci
2. zvýšení koronárního průtoku
3. zvýšení průtoku ledvinou
4. zvýšení průtoku krve kůží
5. všeobecnou vasodilataci

Normální odpovědí na adrenergní stimulaci srdce je koronární vasodilatace.

1. plochou závislosti tlaku a objemu komory
2. indexem vzestupu tenze v čase
3. kinetickou energií vypuzované krve
4. systolickým tlakem krve
5. srdeční frekvencí

Plocha závislosti tlaku a objemu komory je poměrně přesná aproximace její práce.

1. v hypotalamu
2. v mostu a prodloužené míše
3. v kůře
4. v mozečku
5. v sinus caroticus

Oblast umístěná bilaterálně v retikulární substanci dolní třetiny mostu a v horních dvou třetinách prodloužené míchy je nazývána vazomotorické centrum. Jeho tonická aktivita udržuje vazomotorický tonus.

1. 25 % celkového objemu krve
2. jen malé množství krve (asi 5 %)
3. je velmi rychlý proud krve
4. je rychlejší proud krve i tlak než v arteriolách
5. velmi nízký hematokrit

Objem krve v kapilárách je velmi malý (asi 300 ml).

1. isotonické kontrakce
2. isovolumové kontrakce
3. isovolumové relaxace
4. isotonické relaxace
5. ST segmentu na EKG

První srdeční ozva se objevuje na počátku kontrakce komor při takzvané isovolumové kontrakci.

1. v aortě
2. v a. femoralis
3. v arteriolách
4. v kapilárách
5. v plícnici

Působením poddajnosti stěny velkých cév a cévního odporu odporu zejména oblasti arteriol se rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem postupně snižuje a je nejnižší v kapilárách.

1. vlna A na tlakové křivce síní
2. vlna C na tlakové křivce síní
3. vlna V na tlakové křivce síní
4. vlna T na EKG
5. interval S-T na křivce EKG

Vlna A je působena síňovou kontrakcí. Obvykle tlak krve v pravé síni stoupne ze 4 na 6 torr a v síni levé ze 7 na 8 torr.

1. frekvence srdce stoupne a systolický objem klesne
2. frekvence srdce stoupne při konstantním systolickém objemu
3. systolický objem stoupne při konstantní srdeční frekvenci
4. zvýší se systolický objem i srdeční frekvence
5. nemění se ani systolický objem ani srdeční frekvence

Při svalové námaze se sice zvyšuje žilní návrat díky zvýšené svalové aktivitě. To se však neprojevuje zvýšením systolického objemu jak by se dalo předpokládat ze Starlingova zákona.

1. na začátku kontrakce síní
2. na konci kontrakce síní
3. na počátku kontrakce komor
4. na konci kontrakce komor
5. na začátku ejekční fáze komor

Vlna P je záznam depolarizace síní a tedy předchází jejich kontrakci.

1. karotického sinu
2. chemoreceptorů prodloužené míchy
3. receptorů bolesti
4. karotických tělísek
5. osmoreceptorů

Aktivace karotického sinu působí vazodilataci.

1. 2 l/min
2. 4 l/min
3. 5,25 l/min
4. 7,5 l/min
5. 9,5 l/min

Minutový výdej srdeční u dospělých (včetně žen a starých lidí) je v klidu 5±O,5 l/min.

1. 5 mg Hb
2. l0 mg Hb
3. 15 g Hb
4. 10 g Hb
5. méně než 5 g Hb

Přibližně 15 g Hb/100 ml krve

1. v mozku
2. ve svalu
3. v kůži
4. v kosti
5. v ledvině

Nejmenší cévy mají vnitřní myogenní aktivitu, která automaticky reguluje lokální průtok. Tento typ regulace je nejdůležitější v kosterním svalu.

1. minutového výdeje srdečního a plochy povrchu těla
2. minutového výdeje srdečního a tělesné váhy
3. minutového výdeje srdečního a práce srdce
4. systolického objemu a povrchu těla
5. minutového objemu srdečního a periferní cévní rezistence

Minutový výdej srdeční se zvyšuje proporcionálně s velikostí povrchu těla. Srdeční index je tedy poměr minutového objemu srdečního (ml/min) a plochy povrchu těla (m2), která se odečte z tabulek na základě tělesné váhy a výšky.

1. zvýšení frekvence srdeční
2. pokles venózního tlaku krve
3. reflexní bradykardii
4. reflexní hyperpnoe
5. reflexní zvýšení venózního tlaku krve

Zvýšení tlaku v karotickém sinu působí reflexní bradykardii a pokles krevního tlaku.

1. je příčně pruhovaný
2. kontraktilní elementy obsahují aktin a myosin
3. síla kontrakce stoupá se zatížením
4. má vlastní rytmicitu

Srdeční sval je podobný kosternímu v tom, že je příčně pruhovaný, kontraktilní elementy jsou tvořeny aktinem a myosinem a síla kontrakce závisí na napětí svalu před započetím kontrakce. Liší se však tím, že jeho membrána je podstatně více permeabilní pro Na⁺ a proto jeho membránový potenciál se periodicky vybíjí.