Zápočtový test z fysiologie

Ledviny

1. musí mít stejnou koncentraci v primární moči jako v plasmě;
2. musí být během jediné pasáže ledvinami úplně vyloučena do moči;
3. nesmí difundovat tubulární stěnou;
4. nesmí být v tubulu secernována;
5. nesmí být v tubulu reabsorbována.

Látka nemusí být 100 % extrahována.

1. měření průtoku plasmy ledvinami;
2. měření množství vytvořené moči;
3. měření Tm inulinu.
4. měření velikosti glomerulární filtrace

Clearance inulinu slouží k měření glomerulární filtrace.

1. PAH;
2. inulinu;
3. glukosy;
4. alaninu;
5. močoviny.

Inulinu, neboť se vylučuje pouze glomerulární filtrací; u A,C a D to platí až po dosažení Tm.

1. jeho velikost je dána rozsahem konstriktorické inervace;
2. je výrazně autoregulován;
3. je větší v kůře ledvin než ve dřeni.

Průtok krve ledvinami je jednak výrazně autoregulován, jednak je větší v kůře než v dřeni.

1. velikostí sekrece v tubulech secernovaných látek;
2. průtokem krve ledvinami;
3. velikostí diuresy;
4. koncentrací glukosy v krvi;
5. reabsorpcí sodíku.

Tato korelace je nejlepší a souvisí s tím, že reabsorpce sodíku je přímo energetizovaný transportní děj, závislý na dodávce kyslíku.

1. pouze glomerulární filtrace;
2. glomerulární filtrace + tubulární reabsorpce;
3. glomerulární filtrace + tubulární sekrece;
4. pouze tubulární sekrece;
5. pouze difuse.

V obou případech B, neboť glomerulární filtrace činí cca 120 ml/min, teoreticky je v druhém případě (50ml/min) možné i D, ale není znám takový případ; E je logický nesmysl.

1. střední tlak v glomerulárních kapilárách;
2. střední tlak v Bowmanově pouzdře;
3. A i B;
4. onkotický tlak krve resp. plasmy;
5. clearance inulinu;
6. clearance PAH;

Filtrační frakce je rovna clearance inulinu/clearance PAH.

1. 0.05 %;
2. 50 %;
3. 80 %;
4. 98 %
5. 99.5 %.

Při U/P inulinu = 200 se vyloučí 0.5 % glomerulárního filtrátu, takže se reabsorbovalo 99.5 % (x/100=1/200, x=0.5).

1. v Bowmanově pouzdře;
2. na konci proximálního konvolutu;
3. na ohybu dlouhých Henleho kliček;
4. na přechodu distálního tubulu ve spojovací resp. sběrný kanál;
5. na konci sběrného kanálku.

Moč je nejvíce koncentrována na vrcholu papily, kde ústí sběrné kanálky do pánvičky.

1. 5 mmol/l;
2. 25 mmol/l;
3. 70 mmol/l;
4. 140 mmol/l;
5. 300 mmol/l.

Ačkoli ji u člověka nikdo nezměřil, lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že bude stejná jako u ostatních savců.

1. je současně přítomen diabetes insipidus;
2. je přítomna silná antidiuresa;
3. průtok krve ledvinami je výrazně zvýšen;
4. Tm glukosy je značně sníženo;
5. glomerulární filtrace je významně snížena.

Při nízké GF klesá i nálož glukosy pro resorpční mechanismus, takže se nedocílí Tm.

1. glukosy;
2. močoviny;
3. p-aminohippurové kyseliny;
4. ammoniaku;
5. protonu.

Ostatní nemají Tm.

1. glukosy;
2. aminokyselin;
3. p-aminohippurové kyseliny;
4. bikarbonátu;
5. draslíku.

1. Bowmanova pouzdra;
2. proximálního tubulu;
3. descendentního raménka Henleho kličky;
4. distálního tubulu;
5. sběrného kanálku.

1. chlorid sodný;
2. močovina;
3. glukosa;
4. síran sodný;
5. manitol;
6. žádný z uvedených nevyvolá vodní diuresu.

Glukosa se zmetabolisuje a zbyde čistá voda.

1. pod vlivem ADH;
2. schopna zvýšit koncentraci moči na úroveň krevní plasmy;
3. schopna zvýšit koncentraci moči na čtyřnásobek plasmatické;
4. vykazuje gradient osmolality od hranice kůra-dřeň k vrcholu papily;
5. ve všech oddílech nefronu má stejnou osmolalitu jako v defini tivní moči.

1. vyvolává žízeň;
2. je vydáván do oběhu vlastním releasing hormonem;
3. je tvořen v neurohypofyse;
4. snižuje glomerulární filtraci;
5. zvyšuje permeabilitu pro vodu v distálním tubulu.

Je pouze částečně správná odpověď: zvyšuje permeabilitu i ve sběrném kanálku.

1. v Bowmanově pouzdře;
2. na konci proximálního konvolutu;
3. na ohybu Henleho kličky;
4. na začátku distálního konvolutu;
5. na konci distálního konvolutu;
6. na začátku sběrného kanálku.

V důsledku protiproudové multiplikace v Henleho kličce.

1. nastává při chronické acidose;
2. je typické pro alkalickou moč;
3. je spojeno se zvýšeným vylučováním kyseliny močové;
4. je výrazem zvýšené tvorby močoviny v játrech;

1. slouží především reabsorpci bikarbonátu v tubulech;
2. má za následek, že na konci proximálního tubulu je pH 5;
3. má po svém útlumu v proximálním tubulu za následek vzestup reabsorpce sodíku;
4. se děje v proximálním tubulu jako kotransport s draslíkem;
5. je příčinou pH moči až 3.5.

Čísla pH v B a E jsou přehnaně nízká.

1. renin je mocně vasokonstrikčně účinná látka;
2. renin přeměňuje angiotensin I na angiotensin II;
3. pokles průtoku krve ledvinami snižuje také sekreci reninu;
4. aldosteron zvyšuje sekreci kalia do moči;
5. angiotensin II zvyšuje periferní odpor jako následek konstrikce kapilár.

E je neplatné proto, že nejde o kapiláry, ale arterioly resp. menší arterie.

1. proces srážení krve;
2. proces zástavy krvácení;
3. udržování stálého osmotického tlaku;
4. udržování stálosti vnitřního prostředí;
5. udržování stálého pH.

1. ženy mají větší množství tuku v těle;
2. ženy mají větší relativní povrch těla;
3. sexuální hormony rozhodují o množství vody;
4. ženy mají relativně menší počet buněk.

A, primárně C

1. tekutinu, procházející buněčnou membránou a tudíž nezměřitel nou;
2. tekutinu, procházející stěnami kapilár a tudíž nezměřitelnou;
3. tekutinu, obsaženou v gastrointestinálním traktu;
4. tekutinu, vyplňující některé tělní dutiny.

1. plíce;
2. krev;
3. tuková tkáň;
4. ledviny;
5. střevo.

1. sulfát;
2. proteiny;
3. fosfát;
4. organické kyseliny.

1. 1.8 l;
2. 2.8 l,
3. 3.8 l,
4. 4.5 l;
5. 7.8 l.

1. proteiny;
2. lipidy;
3. uhlovodany.

1. pojem pro ztátu tekutinu kůží;
2. latinský název pro pocení;
3. pojem pro nepozorovatelné ztráty vody povrchem těla;
4. souhrnné označení pro ztráty vody plicemi a stolicí.

1. kardiovaskulární dynamice;
2. periodickém otevírání prekapilárního sfinkteru;
3. permeabilitních vlastnostech kapilární stěny;
4. lymfatickém systému.

1. plíce;
2. jejunoileum;
3. ledviny;
4. mozek.

1. intrathorakálního objemu krve;
2. tubulární sekreční schopnosti;
3. obsahu vody v těle;
4. objemu extracelulární tekutiny;
5. průtoku krve ledvinami.

1. koloidální barvivo, např. Evansova modř;
2. D2O ev.D3O;
3. kyselina p-aminohippurová
4. endogení kreatinin
5. močovina.

1. pocit sucha v ústech;
2. hypertonicita extracelulární tekutiny;
3. snížení objemu extracelulární tekutiny;
4. snížení objemu intracelulární tekutiny;
5. zvýšená sekrece antidiuretického hormonu.