Medical Underground
http://medik.cz/[ hlavní stránka | předchozí stránka]

Zápočtový test z fysiologie

Úvod

1458. Jestliže se látka pohybuje aktivním transportem:
  1. pohybuje se vždy proti koncentračnímu gradientu
  2. její volná energie se zvyšuje tím, že přechází přes membránu
  3. pohybuje se opačným směrem než voda
  4. její pohyb je vázán na metabolickou přeměnu látky
B

Pohybuje-li se látka aktivním transportem, pohybuje se směrem z rovnovážné polohy, tedy její volná energie se zvyšuje tím, že prochází membránou. Toto zvýšení volní energie je dodáno metabolickými ději v transportním mechanismu.

1443. Všechny teorie o aktivním transportu postulují:
  1. vazbu transportované látky na složku membrány
  2. přítomnost molekuly přenašeče
  3. vliv hormonální regulace
  4. vliv korové regulace
  5. přítomnost kanálů propustných jedním směrem
A

Aktivní transportní systém musí mít schopnost vázat transportovanou látku, která se dostala do styku s buněčnou membránou.

1391. Specifickou vlastností membrány nervové buňky není:
  1. permeabilita pro K+
  2. v klidu je jen málo propustná pro Na+
  3. udržování koncentračního gradientu iontů přes membránu je nezávislé na energetickém metabolismu
  4. její excitační vlastnosti se mění v různých částech neuronu
  5. nemá refrakterní periodu
E

Membrána nervové buňky v klidu je propustná pro Na+ a K+. To je kompenzováno činností iontové pumpy spotřebující energii, a tak je udržován normální iontový gradient. Nervová buňka má oblasti s odlišnou permeabilitou. Permeabilita membrány synapse, těla a axonu se liší.

1356. Změna relativní permeability buněčné membrány pro sodík působí změnu všech následujících jevů mimo:
  1. klidový potenciál buňky
  2. objem buňky
  3. intracelulární koncentrace Na+
  4. excitability
  5. klidový ekvilibrační potenciál
E

Změna permeability pro Na+ bude působit změnu intracelulární koncentrace Na+. Tato změna působí i změnu objemu buněk, klidového membránového potenciálu a tedy i excitability.

1358. Většina lidských buněk udržuje v rovnovážném stavu vysokou intracelulární koncentraci K+ a nízkou extracelulární koncentraci Na+. Který jev je nejvíce odpovědný pro tuto iontovou asymetrii?
  1. klidová membrána je více permeabilní pro K+ než pro Na+
  2. prahový membránový potenciál udržuje iontový rozdíl
  3. rozdíl je působen vnitřním osmotickým tlakem
  4. rozdíl je působen Na+ - K+ ATPázou a klidovou membránovou permeabilitou
  5. Na+ a K+ mají po hydrataci rozdílnou velikost
D

U nestimulované buňky bude vzhledem k vyšší koncentraci K+ v buňce vystupování K+ z buňky větší než jeho vstup. Normální iontový gradient bude udržován aktivním transportem Na+ z buňky stejnou rychlostí jakou difunduje Na+ pasivně do buňky.

1373. Difúze je nejlépe popsána jako:
  1. pasivní proces ve směru koncentračního gradientu
  2. aktivní proces proti koncentračnímu gradientu
  3. proces přímo řízený hnacím tlakem jako je krevní tlak a povrchové napětí
  4. aktivní proces týkající se pouze látek s malou molekulovou váhou
  5. aktivní nebo pasivní proces, jehož rychlost je výhradně určena plochou membrány, na které difúze probíhá
A

Difúze je ve svém základu pasivní proces ve směru elektrochemického gradientu.

1383. Přesně řečeno zákon vše nebo nic se týká:
  1. síly kontrakce svalu
  2. klidového potenciálu
  3. hrotového potenciálu
  4. množství uvolněného přenašeče
  5. excitačního postsynaptického potenciálu
C

V jednom vlákně nadprahový stimulus vyvolá stereotypní odpověď pokud se bazální podmínky nezmění.

1385. Vzrušivé buňky (nerv, sval) se liší od ostatních buněk:
  1. tím, že mají elektrickou membránu
  2. mají iontový gradient přes buněčnou mebránu
  3. v jejich membráně mohou vznikat rychlé a přechodné změny pro permeabilu sodíku
  4. mají na membráně aktivní transportní mechanismy
  5. jejich membrána je ovlivňována elektrickým proudem
C

Pouze v živých vzrušivých buňkách je možná odpověď na nadprahový stimulus rychlou změnou transmembránového potenciálu. Tato změna je působena rychlou změnou membránové propustnosti některého z iontů (nejčastěji sodiku).

1387. Pro sodíkovou pumpu platí:
  1. rychlost transportu sodíku nezávisí na intracelulární koncentraci sodíku
  2. makroergní fosfáty umožňují aktivitu sodíkové pumpy
  3. činnost sodíkové pumpy nezávisí na vstupu K+ do buňky
  4. její činnost nezávisí na teplotě
  5. jde o mechanismus difúze sodíku
B

Sodíková pumpa transportuje sodík z buňky. Její činnost vyžaduje energii ve formě makroergních fosfátových vazeb.


© 1999-2005 MaT, All rights reserved
Portions copyrighted by other persons ;-)