Testy z histologie

Močový systém

Renální lalůček (lobulus renalis) zahrnuje (stria medularis + část kůry):
B - dřeňový paprsek a nefrony, které se do něj vyprazdňují

Krev arteriae arcuatae teče nejříve do:
C - interlobulárních artérií

Nejvíce se v močovém systému vyskytuje:
E - přechodný epitel

Části korové tkáně nacházející se mezi dřeňovými pyramidami nazýváme:
B - columnae renales

Renin produkují:
B - juxtaglomerulární buňky

Umístěné v kůře ledviny jsou:
E - všechny uvedené (extraglom. etc.)

Fagocytují materiál zachycený v BL filtrační bariéry:
D - mesangiální buňky

Modifikované hladké svalové buňky ve stěně aferentních artérií:
B - juxtaglomerulární buňky

Tvoří viscerální list Bowmanova pouzdra:
C - podocyty

Součást juxtaglomerulárního aparátu s neznámou funkcí:
A - extraglomerulární mesangiální buňky

Krev vstupující do glomerulárních kapilár je:
C - isotonická

Tekutina v močovém prostoru Bowmanova pouzdra:
C - isotonická

Tekutina v proximálním tubulu:
C - isotonická

Tekutina v zatáčce Henleovy kličky:
A - hypertonická

Tekutina v zatáčce vasa recta:
A - hypertonická

Tekutina ve vzestupném tlustém raménku Henleovy kličky když opouští dřeň:
B - hypotonická

Tekutina ve dřeňovém intersticiu:
A - hypertonická

Tekutina vstupující do sběracích kanálků:
B - hypotonická

Moč produkovaná pod vlivem ADH:
A - hypertonická

Moč produkovaná za absence ADH:
B - hypotonická

Epitel močového měchýře:
F - přechodný

Epitel parietálního listu Bowmanova pouzdra:
A - jednovrstevný dlaždicový

Epitel glomerulárních kapilár
A - jednovrstevný dlaždicový (endotel)

Epitel proximálních tubulů:
C, D - jednoduchý kubický až nízce cylindrický

DIstální tubulus:
C - jednoduchý kubický

Tenké raménko Henleovy kličky:
A - jednovrstevný dlaždicový

Sběrací kanálky:
C - jednoduchý kubický (spíše nižší)

Tenké raménko Henleovy kličky:
A - jednovrstevný dlaždicový

Sběrací kanálky:
C, D - kubický (tubuli colligentes) až cylindrický (ductus colligentes)

Ductuli papilares:
D - jednoduchý cylindrický

Calices minores:
F - přechodný

Calices majores:
F - přechodný

Pelvis renalis:
F - přechodný

Ureter:
F - přechodný

Prostatická uretra:
F - přechodný

Membranózní uretra (pars diaphragmatica):
E - vícevrstevný cylindrický

Penilní uretra až k fossa navicularis:
E - vícevrstevný cylindrický

Penilní uretra od fossa navicularis:
? - vícevrstevný dlaždicový

Ženská uretra:
? - intramurálně - přechodný, dále pak vícevrstevný dlaždicový

Proximální vs. distální tubulus

Tvoří macula densa:
B - distální tubulus

Výstelka je podobná úzkému segmentu Henleovy kličky:
D - nic

Kartáčový lem:
A - proximální tubulus

Stočená část leží v kůře:
C - oba (proximální i distální tubulus)

Aktivně vstřebává chloridy z filtrátu:
B - distální tubulus

Vstřebává glukózu a aminokyseliny z filtrátu:
A - proximální tubulus

Vstřebává malé proteiny pinocytózou:
A - proximální tubulus

Místo působení a výskytu aldosteronu:
B - distální tubulus

Výstelka je více acidofilní:
A - proximální tubulus

Kůra vs. dřeň

Blíže k pouzdru:
A - kůra

Blíže k sinus renalis:
B - dřeň

Obsahuje ledvinná tělíska:
A - kůra

Obsahuje ductus papillares:
B - dřeň

Lokalizace dřeňových paprsků:
A - kůra

Obsahuje peritubulární kapiláry:
A - kůra

Obsahuje více vasa recta:
B - dřeň

Obsahuje více tlustých ramének juxtamedulárních nefronů:
B - dřeň

Obsahuje venae stellatae:
A - kůra

Renální pyramidy:
B - dřeň

Ledviné laloky:
C - obě

Ledviné lalůčky:
A - kůra

Hypertonické intersticium:
B - dřeň

Isotonické intersticium:
A - kůra

Henleova klička vs. vasa recta

Protiproudový výměnný systém:
B - vasa recta

Protiproudový mnohonásobný systém:
A - tenké raménko Henleovy kličky

Tvoří část juxtaglomerulárního aparátu:
D - nic

Vzestupná část neprostupná pro H₂O:
A - tenké raménko Henleovy kličky

Vystlaná jednoduchým dlaždicovým epitelem:
C - obě

Propustnost pro H₂O je závislá na přítomnosti ADH:
D - nic

Aldosteron vs. ADH

Enzym štěpící angiotensin:
D - nic

Uvolňován z neurohypofýzy:
B - ADH

Syntetizován kůrou nadledvin:
A - aldosteron

Syntéza stimulována angiotenzinem II:
A - aldosteron

Zvětšuje propustnost dřeňových sběracích kanálků pro H₂O:
B - ADH

Stimuluje zpětnou absorpci chloridů a sodíku distálním tubulem:
A - aldosteron

Kortikální vs. juxtamedulární nefrony

Spojené eferentní arterioly vyživují (obtáčejí) vasa recta:
B - juxtamedulární

Spojené eferentní arterioly obtáčejí peritubulární artérie:
A - kortikální

Více početné
A - kortikální

Dlouhé úzké raménko Henleovy kličky zasahuje hluboko do dřeně:
B - juxtamedulární

Mají kratší tlusté raménko Henleovy kličky:
B - juxtamedulární

Mají proximální stočené tubuly v kůře:
C - oba

Odpovědné za udržení osmotického gradientu ve dřeni:
B - juxtamedulární

Musculus sphincter vesicae vs. musculus sphincter urethrae

Okolo par membranacea:
B - m. sphincter urethrae

Okolo krku močového měchýře:
A - m. sphincter vesicae

Obklopuje uretru v polovině její délky:
B - m. sphincter urethrae

Hladký sval:
A - m. sphincter vesicae

Příčně pruhovaný sval:
B - m. sphincter urethrae

Část diaphragma urogenitale:
B - m. sphincter urethrae

Ovladatelný vůlí:
B - m. sphincter urethrae

Neovladatelný vůlí:
A - m. sphincter vesicae

Charakteristické struktury epitelových buněk vystýlajících sběrací kanálky a tubuly jsou:
B - 1+3 (1. slabě zbarvená cytoplazma, 3. jasně patrné mezibuněčné hranice)

Struktury nacházající se podél hranice mezi kůrou a dření zahrnují:
D - 4. arteriae et venae arcuatae

Juxtaglomerulární aparát zahrnuje:
A - 1+2+3 (1. macula densa, 2. Polkissenovy buňky - extraglomerulární mesangiální buňky, 3. juxtaglomerulární buňky)