Medical Underground
http://medik.cz/[ hlavní stránka | předchozí stránka]

Test:

1. Incidence je:
  1. počet všech případů onemocnění existujících k určitému datu, vztažený na počet osob v riziku tohoto onemocnění
  2. počet nově vzniklých případů onemocnění v určitém období, vztažený na počet osob v riziku tohoto onemocnění (*)
  3. absolutní počet případů onemocnění (incidentů) ve sledovaném období
  4. počet nemocných osob, vztažený na střední stav obyvatelstva
2. Prevalence je:
  1. počet všech případů onemocnění existujících k určitému datu, vztažený na počet osob v riziku tohoto onemocnění (*)
  2. počet nově vzniklých případů onemocnění v určitém období, vztažený na počet osob v riziku tohoto onemocnění
  3. absolutní počet případů onemocnění (incidentů) ve sledovaném období
  4. počet nemocných osob, vztažený na střední stav obyvatelstva
3. Hodnoty prevalence a incidence se budou nejvíce lišit u:
  1. akutních příhod břišních
  2. úrazů
  3. diabetu (*)
  4. chřipky
4. Klinickou závažnost onemocnění vystihuje nejlépe:
  1. incidence
  2. prevalence
  3. smrtnost (*)
  4. úmrtnost
5. Nejvyšší smrtnost v ČR má:
  1. infarkt myokardu
  2. AIDS (*)
  3. morbus Hodgkin
  4. karcinom cervixu
6. Nejvyšší úmrnost v ČR má:
  1. Wilmsův nádor
  2. infarkt myokardu (*)
  3. plynatá sněť
  4. melanom
7. Úmrnost lze vyjádřit jako:
  1. incidenci úmrtí (*)
  2. letalitu
  3. podíl zemřelých na danou chorobu ze všech, kteří jí onemocněli
  4. prevalenci úmrtí
8. Specifická nemocnost je:
  1. nemocnost tříděná podle specifických diagnóz
  2. nemocnost ve vybrané skupině obyvatelstva specifikované věkem, pohlavím, zaměstnáním, atd. (*)
  3. hrubá incidence rozdělená z hlediska úzěmních celků
  4. nemocnost korigovaná nepřímou standardizací
9. Prevalence vystihuje:
  1. klinickou závažnost onemocnění
  2. jak rychle se objevují nová onemocnění
  3. pravděpodobnost, že jedinec onemocní v určitém období
  4. proporci nemocných v populaci v určitém okamžiku (*)
10. Ukazatel prevalence se využívá v hodnocení výskytu:
  1. onemocnění s dlouhou inkubační dobou
  2. chronických onemocnění (*)
  3. akutních onemocnění
  4. nezávisle na charakteru onemocnění
11. Snížení hodnoty prevalence chronické nemoci porovnávané v různých časových obdobích může být způsobeno:
  1. snížením incidence nemoci (*)
  2. vlivem nového léčebného postupu, který prodlužuje pacientům život
  3. snížením počtu osob ve studované skupině či populaci
  4. všemi uvedenými možnostmi
12. Zvýšení hodnoty prevalence chronické nemoci porovnávané v různých časových obdobích může být způsobeno:
  1. zvýšením incidence nemoci
  2. prodloužením trvaní nemoci vlivem nové léčby
  3. úbytkem osob ze studované populace
  4. všemi uvedenými možnostmi (*)
13. V oblasti A, kde žilo celkem 10 000 osob v určitém roce, došlo k výskytu 1000 onemocnění. V oblasti B, kde žilo 5000 osob, došlo k výskytu 250 onemocnění. Které následující prohlášení je pravdivé:
  1. ze zadaných údajů není možno určit incidenci
  2. incidence v oblasti A byla 2× vyšší než v oblasti B (*)
  3. incidence v obou oblastech byla stejná
  4. incidence v oblasti B byla 2× vyšší než v oblasti A
14. Kumulativní incidence je:
  1. celková incidence, vypočítaná jako součet specifické incidence jednotlivých podskupin
  2. proporce subjektů studovaného souboru, u kterých vznikne v určitém období onemocnění (*)
  3. incidence vypočítaná klouzavým průměrem
  4. úhrnná incidence několika sledovaných chorob
15. Pravděpodobnost vzniku onemocnění v určitém časovém období ve studované populaci vystihuje:
  1. bodová prevalence
  2. intervalová pievalence
  3. kumulativní incidence (*)
  4. incidence vyjádřena v ukazatelích osobočasu
16. Riziko vzniku určitého onemocnění v různých věkových skupinách vyjadřuje:
  1. specifická prevalence podle věku
  2. poměr počtu nemocných v určité věkové skupině ke všem nemocným
  3. specifická incidence podle věku (*)
  4. bodová prevalence pro jednotlivé věkové kategorie
17. Standardizovanou úmrtnost lze stanovit jako:
  1. úmrtnost ve sledovaném souboru/očekávaná standardní úmrtnost × 100 (*)
  2. počet zemřelých/počet osob ve specifikované skupině (např. věkové) × 100
  3. celkovou průměrnou úmrtnost ve studované populaci
  4. umrtnost vypočítanou pro standardně definované diagnózy
18. Standardizace umožňuje:
  1. porovnání nemocnosti mezi základní a kontrolní skupinou
  2. porovnání nemocnosti v různých geografických oblastech (*)
  3. získání standardních hodnot vyloučením nestandardních možností (nejnižší a nejvyšší hodnoty)
  4. vyloučení výběrové chyby stanovením standardních podmínek výběru
19. Metoda přímé standardizace slouží k porovnání ukazetelů, např. úmrtnosti dvou či více populací. Standardem je (jsou):
  1. specifická úmrtnost uvnitř jedné z porovnávaných oblastí
  2. specifická úmrtnost uvnitř jedné ze sledovaných oblastí jen v případě, že je dostatečně spolehlivá
  3. specifická úmrtnost celého státu (*)
  4. data o struktuře populace v jedné ze sledovaných oblastí
20. Modus je:
  1. rozpětí hodnot naměřených ve sledovaném souboru
  2. hodnota naměřená právě u prostředního jedince souboru, jsou-li seřazeni podle výše sledovaných hodnot
  3. hodnota v souboru nejčastěji zaznamenaná (*)
  4. průměr mezi nejvyšší a nejnižší zaznamenanou hodnotou
21. Medián je:
  1. rozpětí hodnot naměřených ve sledovaném souboru (*)
  2. hodnota naměřená právě u prostředního jedince souboru, jsou-li seřazeni podle výše sledovaných hodnot
  3. hodnota v souboru nejčastěji zaznamenaná
  4. průměr mezi nejvyšší a nejnižší zaznamenanou hodnotou
22. Při naměření sedmi hodnot systolického tlaku (110, 112, 130, 130, 140, 220) platí:
  1. aritmetický průměr je posunut vlevo
  2. modus a medián mají stejnou hodnotu - 130 (*)
  3. modus má hodnotu 135
  4. všechny tři míry se shodují
23. Na extrémní naměřené hodnoty je citlivá míra střední hodnoty:
  1. aritmetický průměr (*)
  2. modus
  3. medián
  4. všechny tři míry stejně
24. Významnost rozdílu dvou aritmetických průměrů (např. průměrné inkubační doby dvou infekčních nemocí) se stanoví pomocí:
  1. střední chyby
  2. směrodatné odchylky
  3. χ2 - testu (*)
  4. t - testu
25. Pětiprocentní percentil:
  1. vyjadřuje pětiprocentní hladinu pravděpodobnosti
  2. je interval, v kterém leží 95 % pozorování (naměřených hodnot)
  3. je hodnota, mimo kterou leží 5 % pozorování (naměřených hodnot) (*)
  4. je pětiprocentní odchylka od průměru všech pozorování (naměřených hodnot)
26. Směrodatná odchylka:
  1. vypovídá o tom, jak široce jsou zjištěné hodnoty rozloženy kolem středu (*)
  2. je matematicky vyjadřována jako druhá mocnina rozptylu
  3. u normálního pravděpodobnostního rozložení leží v intervalu ± jedné směrodatné odchylky 95,45 % všech hodnot
  4. vypovídá o tom, zda se vypočtený výsledek statisticky významně (směrodatně) liší od skutečnosti
27. Metoda klouzavých průměrů se používá při:
  1. výpočtu intervalové prevalence
  2. výpočtu směrodatné odchylky od aritmetického průměru
  3. přímě standardizaci
  4. mechanickém vyrovnání časových řad (*)
28. Reprezentativita vybraného vzorku populace je dána:
  1. dostatečnou velikostí vybraného vzorku
  2. výběrem osob s ohledem na pravděpodobnost jejich spolehlivé spolupráce
  3. odpovídající proporcí osob podle věku a pohlaví vůči základní populaci (*)
  4. výběrem osob s ohledem na reprezentativitu jejich onemocnění po stránce vymezení studované diagnózy
29. Reprezentativitu výběru obecně nejlépe zajistí:
  1. výběr typických (reprezentativních) připadů podle shodného názoru několika expertů
  2. náhodný výběr jednotlivců např. pomocí seznamu telefonních linek
  3. prostý náhodný výběr na základě seznamu všech osob ve sledované populaci (*)
  4. systematický výběr všech osob, jejichž příjmení začíná určitým náhodně zvoleným písmenem
30. Systematický náhodný výběr znamená:
  1. náhodný výběr prvního člena souboru a pak každého n tého (např. desátého) (*)
  2. náhodný vyběr organizovaný postupně např. na různých úrovnich územních celků
  3. výběr provedený systematickou randomizaci
  4. vyběr provedený tak, že ke každé sledované osobě se syslematicky přiřazuje kontrola
31. Stratifikovaný výběr se provádí:
  1. za účelem optimální náhodnosti výběru
  2. náhodně v podskupinách studované populace (*)
  3. systematicky ne náhodné v podskupinách studované populace
  4. jako tzv. clusterový vyběr kdy cílovou jednotkou nejsou jednotlivcir, ale skupiny nebo vrstvy obyvatel
32. Párový vyběr znamená:
  1. vyběr párů (např. dvojčat) vhodných pro studii
  2. clusterový výběr, kdy cílovou jednotkou nejsou jednotlivci, ale páry nebo i skupiny obyvatel
  3. ke každé osobě základního souboru je přirazena osoba stejných charakteristik ale bez studovaného znaku (*)
  4. rozdělením souboru osob na dvě skupiny randomizací
33. Výhodou dvoustupňového, resp. vícestupňového výběru je:
  1. poskytuje reprezentativní informace pro šetření na všech úrovních výběrových jednotek (*)
  2. lze pominout „opory“ na jednotlivých stupních výběru
  3. může zpracovat výběry z mimořádně rozsáhlých základních populací
  4. nepotřebuje žádnou doplňkovou informaci o rozloženi sledovaného znaku v jednotlivých stupních vyběruu
  5. redukce nákladů na pořízení vyběru
34. Rozsah souboru pro epidemiologické studie závisí v první řadě na:
  1. závažnosti stanoveného problému
  2. velikosti základniho souboru
  3. frekvenci znaku, který sledujeme (*)
  4. všech zmíněných okolnostech stejně
35. Relativní riziko vyjadřuje:
  1. poměr ve výskytu nemoci ve skupině exponovaných a neexponovaných osob (*)
  2. rozdíl ve výskytu nemoci ve skupině exponovaných a neexponovaných osob
  3. předem odhadované riziko expozice v kohortových studiích
  4. dodatečně odhadované riziko expozice ve studiích případů a kontrol
36. Je-li vypočteno relativní riziko 15, výsledek znamená:
  1. slabší asociaci
37. středně silnou asociaci
  1. silnou asociaci
  2. chybu v prezentaci, protože výsledkem by mělo být poměrné číslo
38. Atributivni riziko vyjadřuje:
  1. poměr ve výskytu nemoci ve skupině exponovaných a neexponovaných osob
  2. rozdíl ve výskytu nemoci mezi skupinami exponovaných a neexponovaných osob (*)
  3. předem odhadované riziko expozice v kohortovych studiích
  4. dodatečně odhadované riziko expozice ve studiích případů a kontiol

© 1999-2005 MaT, All rights reserved
Portions copyrighted by other persons ;-)