Medical Underground
http://medik.cz/[ hlavní stránka | předchozí stránka]

Test:

1. Uzavření arteriální dučeje u Fallotovy tetralogie
  1. zhoršuje stav nemocného
  2. pomáhá nemocnému přežít
  3. nemá na vývoj vady vliv
  4. je nutné provést chirurgicky
A
2. Plnící tlak levé komory
  1. je zvýšen při akutním selhání levé komory
  2. je snížen při cirkulačním šoku
  3. bývá zvýšen při levostranném srdečním selhání
  4. bývá snížen při levostranném srdečním selhání
ABC
3. Viditelná pulsace krčních žil u stojícího člověka indikuje
  1. velký rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem
  2. snížení venózního návratu
  3. velký centrální venózní tlak
  4. zvýšení minutového výdeje srdce
C
4. Kardiální insuficience s vysokým minutovým srdečním výdejem (SV)
  1. je charakterizována klidovým SV větším než 5 l/min
  2. je charakterizována vysokým arteriálním TK
  3. se vyskytuje při tyreotoxikóze
  4. se vyskytuje při těžkých anémiích
ACD
5. Ejekční fáze kontrakce levé komory se při stenóze aortální chlopně
  1. zkracuje
  2. nemění
  3. prodlužuje
C
6. Mezi příčiny sekundární arteriální hypertenze, závislé na systému renin-angiotenzin-aldosteron, patří hypertenze při
  1. prolaktinomu
  2. feochromocytomu
  3. hypertyreóze
  4. stenóze renální tepny
D
7. Kritický uzavírací tlak
  1. je ve všech cévách v těle stejný
  2. závisí na tlaku okolní tkáně na cévu
  3. je tlakem, při němž se zastavuje krevní proud
BC
8. Při W-P-W syndromu je
  1. PR interval zkrácen
  2. PS interval normální
  3. QRS komplex prodloužen
  4. PQ interval prodloužen
ABC
9. Když se poddajnost aorty sníží
  1. při vypuzení normálního systolického objemu se pulsový tlak zvýší
  2. při vypuzení normálního systolického objemu se pulsový tlak sníží
  3. prodlouží se systola
  4. zvýší se diastolický tlak
AC
10. K diagnostice srdečních arytmií je
  1. lépe užívat záznamu 1 EKG svodu dlouhou dobu než více svodů po krátkou dobu
  2. lépe užívat záznamu více EKG svodů po krátkou dobu než 1 svodu po delší dobu
  3. stejně vhodné použít 1 jako více EKG svodů bez ohledu na dobu trvání záznamu
  4. dosud vhodnější měřit tlak v krčních žilách než provádět EKG vyšetření
A
11. Při selhání pravého srdce je vhodné snížit minutový výdej levého srdce, protože
  1. se omezí tvorba edémů
  2. se koronární průtok přesune do pravého srdce
  3. se sníží dotížení pravé komory
  4. se zpomalí srdeční frekvence

12. Pomocí vztahu mezi tlakem a objemem komory na konci diastoly hodnotíme
  1. tenzi dosaženou stahem komory
  2. tenzi dosaženou rozpínáním komory
  3. součet obou předchozích tenzí
  4. poddajnost komory
BD
13. Hypertrofie myokardu
  1. kompenzuje srdeční selhání
  2. zhoršuje diastolickou funkci komory
  3. způsobuje zhoršené zásobení buněk myokardu kyslíkem
  4. vždy zvyšuje tenzi ve stěně srdeční komory
BC
14. Na spotřebu kyslíku v buňce myokardu má vliv
  1. napětí ve stěně komory
  2. srdeční frekvence
  3. kontraktilní schopnost myokardu
  4. glykémie
ABC
15. Sklon prepotenciálu v SA uzlu je po stimulaci vagu
  1. nezměněn
  2. větší než po stimulaci srdečních vláken sympatiku
  3. menší než po stimulaci srdečních vláken sympatiku
  4. stejný jako po stimulaci srdečních vláken sympatiku
C
16. Pro infarkt svědčí
  1. Pardeeho vlna na EKG
  2. hluboké vlny Q na EKG
  3. zvýšená hladina alkalické fosfatázy v séru
  4. zvýšené odbourávání streptokinázy
AB
17. Ke kompenzaci sníženého srdečního výdeje přispívá
  1. aktivace sympatiku
  2. aktivace parasympatiku
  3. snížená sekrece reninu
  4. retence vody a sodíku
AD
18. Při blocích Tawarových ramének je P vlna
  1. prodloužená
  2. vyšší jak O,25 mV
  3. normální
  4. zkrácená
C
19. Pro kardiogenní šok je typický
  1. pozvolný růst žilního tlaku
  2. vznik rozsáhlých edémů
  3. náhlý pokles srdečního výdeje
  4. úbytek objemu cirkulující krve
C
20. Pro insuficienci aortální chlopně je typický
  1. systolický šelest
  2. diastolický šelest
  3. systolicko-diastolický šelest
  4. diastolicko-systolický šelest
B
21. Interval PQ je u dospělých při fyziologické srdeční frekvenci
  1. kratší než 0,11 s
  2. delší než 0,2 s
  3. v rozmezí 0,12 - 0,2 s
  4. v rozmezí 0,15 - 0,25 s
C
22. Záchvatovitá hypertenze bývá při
  1. primárním hyperaldosteronismu
  2. feochromocytomu
  3. stenóze renální tepny
  4. Cushingově syndromu
B
23. Zvýšení venózního tlaku vyvolá v kapilárním řečišti
  1. zvýšení onkotického tlaku tkání
  2. pokles osmotického tlaku plazmy
  3. dilataci arteriol
  4. zvětšení filtrace
D
24. Při kompenzované insuficienci mitrální chlopně
  1. hypertrofuje levá i pravá komora
  2. hypertrofuje levá předsíň a levá komora
  3. atrofuje levá předsíň a hypertrofuje levá komora
  4. hypertrofuje jen levá síň
B
25. Ejekční frakce je poměr
  1. tepového objemu k objemu komory na konci diastoly
  2. tepového objemu k objemu komory na konci systoly
  3. diastolického k systolickému objemu krve
  4. tepového objemu k objemu na počátku diastoly
A
26. Při defektu síňového septa cyanóza
  1. nikdy nevzniká
  2. může, ale nemusí vzniknout
  3. vždy vzniká
B
27. Při A-V bloku III. stupně mezi P vlnami
  1. není pevná časová vazba
  2. je pevná časová vazba
  3. se vzdálenosti periodicky zkracují a prodlužují
B
28. Kontraktilitu myokardu zvyšuje
  1. aktivita sympatiku
  2. acidóza
  3. zvýšení koncentrace Ca2+ iontů v buňkách myokardu
  4. adrenalin
ACD
29. Spotřeba kyslíku v myokardu závisí na
  1. srdeční frekvenci
  2. tloušťce stěny srdeční komory
  3. systolickém tlaku
  4. napětí ve stěně srdeční komory
ABCD
30. Při stenóze aortální chlopně zůstává na konci systoly v levé komoře
  1. menší množství krve
  2. větší množství krve
  3. stejné množství krve, pokud je vada kompenzována
B
31. Mezi příčiny sekundární hypertenze nepatří
  1. polycystické ledviny
  2. Connův syndrom
  3. Addisonova choroba
  4. koarktace aorty
C
32. Zkrácení diastoly srdce
  1. zhoršuje prokrvení myokardu
  2. zlepšuje prokrvení myokardu, protože stoupá TK v aortě
  3. nemění prokrvení myokardu
A
33. Ischémie svaloviny komor se na EKG projeví hlavně
  1. zkrácením QRS komplexu pod 0,05 s
  2. změnou uložení ST segmentu
  3. zmizením QRS komplexu
  4. zvětšení vlny P
B
34. Sinusová bradykardie
  1. se objevuje při snížené funkci štítné žlázy
  2. je junkčním rytmem
  3. není nikdy fyziologickým nálezem
  4. se objevuje při převaze tonu parasympatiku
AD
35. Při pravostranné srdeční insuficienci
  1. stoupá minutový srdeční objem
  2. klesá plnící tlak pravé komory
  3. stoupá prokrvení ledvin
  4. stoupá tlak v pravé síni
D
36. Intraaortální balónková kontrapulzace se používá
  1. ke zvýšení koronárního průtoku
  2. ke zvýšení průtoku krve mozkem
  3. k rozšíření aorty
  4. k zobrazení aneurysmat
A
37. Pro Starlingův srdeční zákon platí, že
  1. rychlost kontrakce se zvyšuje při růstu aortálního tlaku
  2. podkladem jsou změny tloušťky sarkomery
  3. je založen na změně přesahu aktinových a myozinových vláken
C
38. Při bloku druhého stupně
  1. je frekvence komor nižší než síní
  2. jsou komorové komplexy na EKG změněny
  3. se často vyskytuje komorová tachykardie
  4. je systolický objem menší
  5. je srdeční výdej vyšší
A
39. Přechod do irreverzibilní fáze cirkulačního šoku vysvětlujeme
  1. venodilatací
  2. dilataci arteriol a zvýšením propustnosti kapilár
  3. zhoršenou funkcí nadledvin
  4. spasmem arteriol
B
40. U které z následujících hodnot budete očekávát pokles po hodinovém stání ve stejném postoji
  1. hematokrit
  2. průměr stehna
  3. aktivita reninu v plazmě
  4. koncentrace vazopresinu v plazmě
  5. centrální žilní tlak
E
41. Pro komorové extrasystoly platí
  1. musí mít pevný vztah k předcházejícímu komorovému komplexu
  2. označují se jako polymorfní, vznikají-li v různých ektopických ložiscích
  3. při retrográdnímu šíření aktivace na síně následuje plná kompenzační pauza
  4. nešíří-li se aktivace retrográdně na síně následuje plná kompenzační pauza
BD
42. Při kardiogenním šoku dochází k
  1. snížení plnícího tlaku levé komory, snížení srdečního indexu
  2. vzestupu plnícího tlaku levé komory, snížení srdečního indexu
  3. snížení plnícího tlaku levé komory, zvýšení srdečního indexu
  4. vzestupu plnícího tlaku levé komory, zvýšení srdečního indexu
B
43. Podráždění baroreceptorů karotického sinu má za následek
  1. tachykardii a hypertenzi
  2. bradykardii a hypertenzi
  3. tachykardii a hypotenzi
  4. bradykardii a hypotenzi
D
44. K repolarizační fázi akčního potenciálu svalových vláken komor přispívají svým otevřením
  1. Na+ kanály
  2. Cl- kanály
  3. Ca2+ kanály
  4. K+ kanály
D
45. Obnovení průtoku obturovanou arteriolou
  1. představuje vždy návrat do původního stavu
  2. může urychlit průběh degenerativních změn v tkáni
  3. neprospěje, nenásleduje-li do 5 min. po obturaci
B
46. Při poklesu krevního tlaku na 85/40 mm Hg po bodnutí včelou je nejvhodnější
  1. injekce dopaminu
  2. infúze koncentrovaného lidského albuminu
  3. infúze fyziologického roztoku
  4. injekce adrenalinu
  5. transfúze
D
47. Vzestup diastolického tlaku při středně velké fyzické námaze
  1. znamená zlepšené prokrvení svalů
  2. je obvyklý u trénovaných sportovců
  3. může být první známkou esenciální hypertenze
  4. zvyšuje plnění srdce
C
48. Antiarytmika mohou pomáhat
  1. potlačením aktivity sympatiku
  2. zpomalením fáze repolarizace
  3. potlačením aktivity parasympatiku
  4. ovlivněním vápníkového kanálu dráždivých membrán
ABD
49. Srdeční selhání s vysokým srdečním výdejem provází
  1. avitaminózu B12
  2. sepsi vyvolanou gram-negativními mikroby
  3. insuficienci aortální chlopně
  4. nadměrný fyzický výkon
B
50. K resorpci intersticiální tekutiny do oběhu
  1. při šoku nedochází
  2. dochází v prvních fázích šoku
  3. dochází v ireversibilní fázi šoku
  4. dochází jen při porušení kapilární stěny
B
51. Při stejné relativní změně ovlivní filtraci na kapiláře nejméně
  1. pokles plazmatické koncentrace albuminů
  2. pokles plazmatické koncentrace fibrinogenu
  3. zvýšená permeabilita kapilár
  4. zvětšený venózní tlak
B
52. Při A-V blokádě II.stupně může být poměr P vln a QRS komplexů na EKG záznamu
  1. 2:2
  2. 4:3
  3. 3:l
  4. 2:3
BC
53. Mezi kompenzační mechanismy insuficience aortální chlopně patří
  1. zvětšení objemu LK, zrychlení f srdce, zmenšení periferního cévního odporu
  2. zmenšení objemu LK, zpomalení f srdce, zvýšení periferního cévního odporu
  3. zvětšení objemu LK, zpomalení f srdce, zmenšení periferního cévního odporu
A
54. O perfúzi orgánů nejvíce vypovídá hodnota
  1. systolického arteriálního tlaku
  2. diastolického arteriálního tlaku
  3. středního arteriálního tlaku
  4. pulsového arteriálního tlaku
C
55. Fickova metoda hodnotí
  1. poruchy síňokomorového převodu
  2. minutový srdeční objem
  3. žilní insuficienci
  4. přítomnost perikardiálního výpotku
B
56. K beta-adrenergním účinkům patří
  1. pozitivně chronotropní vliv
  2. pozitivně inotropní vliv
  3. negativně inotropní vliv
  4. zvýšení diastolického arteriálního tlaku
  5. snížení diastolického arteriálního tlaku
ABE
57. Nekrotické buňky v infarktovém ložisku
  1. jsou místem ektopické tvorby vzruchů
  2. tvoří vzruchy jen když se zvýší koncentrace katecholaminů
  3. nejsou schopné tvořit vzruchy.
C
58. Mezi možné příčiny změny kontraktility při srdečním selhání patří
  1. zhoršený transport Ca2+ ze sarkoplazmatického retikula
  2. změna ATPázové aktivity myozinu
  3. změna aktivity troponinu
  4. hromadění K+ v sarkoplazmatickém retikulu
AB
59. Aneurysma myokardu je výsledkem
  1. infarktu myokardu
  2. revmatické horečky
  3. hypertrofie myokardu
  4. thyreotoxikózy
A
60. Při poklesu krevního tlaku na 85/40 mm Hg po akutním krvácení je nejvhodnější
  1. injekce dopaminu
  2. infúze koncentrovaného lidského albuminu
  3. infúze fyziologického roztoku
  4. injekce adrenalinu
  5. transfúze
E
61. Hemoptýza nepatří do klinického obrazu
  1. plicní embolie
  2. plicního edému
  3. mitrální stenózy
  4. stenózy plicnice
D
62. Arteriální hypertenze je rizikovým faktorem pro
  1. syndrom náhlé smrti
  2. infarkt myokardu
  3. plicní embolii
  4. vředovou chorobu žaludku
  5. cévní mozkovou příhodu
ABE
63. Srdeční frekvence se zpomaluje při
  1. hypoxii
  2. hypovolémii
  3. expiriu
  4. cvičení
C
64. Hypertofie svaloviny levé komory při hypertenzi
  1. vede ke zvýšení plnícího tlaku levé komory
  2. je nejlépe detekovatelná EKG vyšetřením
  3. je vždy ireverzibilní
  4. nepředstavuje významný rizikový faktor
A
65. Mezi vady s možnou cyanózou patří
  1. otevřené foramen ovale
  2. Fallotova tetralogie
  3. koarktace aorty
  4. defekt komorového septa
AD
66. Uvolní-li feochromocytom velké množství noradrenalinu do oběhu, může se pacientova tepová frekvence
  1. zvýšit, protože růst krevního tlaku stimuluje karotické a aortální baroreceptory
  2. zvýšit, protože adrenalin má na srdce přímý chronotropní účinek
  3. zvýšit, díky růstu parasympatického vlivu na srdce
  4. snížit, protože růst krevního tlaku stimuluje karotické a aortální baroreceptory
  5. snížit, díky růstu vlivu parasympatiku na srdce
D
67. Při změně plasmatické koncentrace K+ z 5,5 na 8,5 mmol/l se výška vlny T
  1. nezmění
  2. zvýší
  3. sníží
B
68. Edém může být způsoben
  1. hypoproteinemií
  2. zvýšenou propustností kapilár
  3. obstrukcí lymfatických cest
  4. poklesem kapilárního tlaku
ABC
69. Systolický objem je při extrasystole zpravidla
  1. větší než normálně
  2. menší než normálně
  3. nezměněn
B
70. Srdeční frekvenci zpomaluje
  1. stimulace parasympatiku
  2. tlak na oční bulby
  3. atropin
  4. rozčilení
AB
71. Při vzniku úplného atrioventrikulárního bloku
  1. se mohou objevit mdloby, protože síně nejsou schopné vypudit krev do komor
  2. je smrt způsobená fibrilací komor častá
  3. je frekvence síní menší než komor
  4. se mohou objevit mdloby díky delší době, kdy se komory nestahují
D
72. "Centralizace oběhu" je typická pro
  1. vysoké horečky
  2. sepsi
  3. všechny šokové stavy
  4. fyzickou zátěž

73. Úplná kompenzační pauza bude spíše následovat po
  1. síňové než komorové extrasystole
  2. komorové než síňové extrasystole
B
74. Trvání komplexu QRS na EKG
  1. indikuje rychlost atrio-ventrikulárního vedení
  2. indikuje rychlost vedení svalovinou komor
  3. indikuje rychlost repolarizace komor
  4. může být prodlouženo při ischemické chorobě srdeční
BD
75. Snížená poddajnost srdeční komory znamená, že
  1. se při daném atriálním tlaku komora méně plní
  2. při nezměněné kontraktilitě bude SV stoupat
  3. při daném end-diastolickém objemu bude end-diastolický tlak snížen
A
76. Tromby v plicním řečišti mohou ovlivnit funkci levého srdce
  1. omezením přítoku do levé síně
  2. vyvoláním koronárního chemoreflexu
  3. jen výjimečně
  4. snížením tvorby surfaktantu
AB
77. Přivedeme-li na srdce adekvátní podněty o vysoké frekvenci
  1. vznikne tetanická kontrakce srdce
  2. tetanická kontrakce nevznikne
  3. kontrahují se síně a ochabují komory
  4. zvýší se propustnost membrány pro K+
B
78. Elektrická osa srdeční
  1. závisí na anatomické poloze srdce
  2. na anatomické poloze srdce v hrudníku nezávisí
  3. může být ukazatelem zbytnění pravého nebo levého srdce
AC
79. Acidóza při ischemii myokardu
  1. vyvolává hyperkalemii
  2. neomezuje kontraktilitu srdečního svalu
  3. je vyvolána hromaděním laktátu
  4. je vyvolána hromaděním H+
ACD
80. Vazokonstrikce přívodných arteriol
  1. omezí vstřebávání tkáňového moku
  2. zvýší vstřebávání tkáňového moku
  3. zrychlí průtok tkání
  4. zvýší tlak na venózním konci kapilár
B
81. Komorová tachykardie
  1. bývá důsledkem reentry fenoménu
  2. omezuje koronární průtok
  3. obvykle nesouvisí s ischemickou chorobou srdeční
B
82. Fibrilace síní
  1. může být provázena normální frekvencí komor
  2. nikdy nevzniká reentry mechanizmem
  3. na EKG jsou nepravidelné fibrilační vlnky s pravidelnými komplexy QRS
  4. ohrožuje pacienta vznikem trombu v srdečních síních
AD
83. V daném srdečním cyklu izotonická fáze kontrakce levé komory
  1. předchází izometrické fázi kontrakce
  2. její průběh nezávisí na tlaku v arteriálním řečišti
  3. bývá prodloužena při stenóze aortální chlopně
  4. bývá prodloužena při insuficienci aortální chlopně
C
84. Při fibrilaci komor je puls na periférii
  1. značně zrychlený
  2. nitkovitý
  3. nehmatný
  4. pomalý
C
85. Endotelin působí
  1. v závislosti na dávce vasodilatačně nebo vasokonstrikčně
  2. stabilizačně na tonus cév
  3. vasodilatačně
  4. vasokonstrikčně
D
86. K diagnostice infarktu myokardu
  1. stačí vždy EKG vyšetření
  2. stačí zjištění retrosternální bolesti
  3. je lépe užívat záznamu jednoho EKG svodu, ale po delší dobu
  4. je lépe používat více EKG svodů než svodu jednoho
D
87. Nejpomaleji je vzruch veden v
  1. Hisově svazku
  2. svalovině síní
  3. AV uzlu
  4. Purkyňových vláknech
C
88. Komorové extrasystoly
  1. mají normální dobu trvání komplexu QRS
  2. mají obvykle prodlouženou dobu trvání komplexu QRS
  3. objevují se stejně často při statické jako při dynamické práci
  4. jsou důvodem k přerušení ergometrie
BD
89. Na vzniku kesonové nemoci se podílí
  1. rychlá dekomprese
  2. zvýšená saturace hemoglobinu
  3. tvorba dusíkových bublinek ve tkáních
  4. nedostatek surfaktantu
AC
90. Při mitrální stenóze je TK v levé předsíni
  1. normální
  2. zvýšený po dobu celé srdeční revoluce
  3. zvýšený jen po dobu systoly předsíní
  4. zvýšený jen na konci systoly síní
B
91. Sinusová bradykardie
  1. je známkou počínající srdeční insuficience
  2. může být fyziologickým nálezem
  3. nemůže být vyvolána medikamentózně
  4. objevuje se u výraznější anémie
B
92. Při fibrilaci komor se proud krve v cévách:
  1. zpomaluje
  2. zastavuje
  3. jeho velikost se nemění
  4. zrychluje
B
93. Komorová tachykardie
  1. je synonymem pro sinusovou tachykardii
  2. je závažnou arytmií vyžadující intenzivní léčbu a monitorování
  3. může přejít do fibrilace komor
  4. je běžná arytmie vyskytující se někdy i u zdravých lidí
BC
94. Vzestup centrálního žilního tlaku svědčí pro
  1. vzestup intratorakálního tlaku
  2. pravostrannou srdeční insuficienci
  3. stenózu aorty
  4. hypervolémii
ABD
95. Při poklesu krevního tlaku na 85/40 mm Hg u člověka s těžkým průjmem je nejvhodnější
  1. injekce dopaminu
  2. infúze koncentrovaného lidského albuminu
  3. infúze fyziologického roztoku
  4. injekce adrenalinu
  5. transfúze
C
96. Pro stenózu aortální chlopně je typický
  1. diastolicko-systolický šelest
  2. systolicko-diastolický šelest
  3. diastolický šelest
  4. systolický šelest
D
97. Přestup tekutiny z kapiláry do tkáně je zvýšen při
  1. poklesu arteriálního tlaku
  2. zvýšení žilního tlaku
  3. zvýšení onkotického tlaku plazmy
  4. konstrikci arteriol
  5. uzavření prekapilárních sfinkterů
B
98. Selhání pravého srdce by z následujících hodnot nejspolehlivěji odhalilo změření
  1. srdečního výdeje
  2. objemu krve
  3. středního arteriálního tlaku
  4. centrálního venózního tlaku
D
99. Ke kterému z následujících dějů nedojde při průtoku krve systémovými kapilárami
  1. vzestup hematokritu v protékající krvi
  2. posun disociační křivky hemoglobinu doleva
  3. vzestup obsahu proteinů v krvi
  4. pokles pH krve
B
100. Diastolická náplň komor se po extrasystole s úplnou kompenzační pauzou
  1. zvětší oproti normě
  2. výrazně zmenší proti normě
  3. vůbec se nezmění
  4. nepatrně zmenší proti normě
A
101. Ischémie myokardu má za následek
  1. snížení kontraktility postižených svalových vláken
  2. zrychlení kontrakce postižených svalových vláken
  3. změnu poměru ATP/ADP
  4. vymizení arytmií.
AC
102. Pro insuficienci trikuspidální chlopně je typický
  1. systolický šelest
  2. diastolický šelest
  3. systolicko-diastolický šelest
  4. diastolicko-systolický šelest
A
103. Která z následujících změn není při tělesné námaze normální
  1. vazodilatace v pracujících svalech
  2. zvětšení systolického objemu při malé zátěži
  3. růst systolického tlaku
  4. zvýšený žilní návrat
B
104. Akutní ischemie myokardu
  1. vyvolává vzestup extracelulární hladiny K+
  2. je častou příčinou vzniku reentry fenoménu
  3. se nemusí manifestovat na EKG
ABC
105. Selhání levého srdce můžeme jednoznačně určit podle
  1. zvýšeného centrálního venózního tlaku
  2. sníženého centrálního venózního tlaku
  3. edémů dolních končetin

106. Pro insuficienci mitrální chlopně je typický
  1. systolický šelest
  2. diastolický šelest
  3. systolicko-diastolický šelest
  4. diastolicko-systolický šelest
A
107. Defekt septa komor může být komplikací
  1. revmatické horečky
  2. akutního infarktu myokardu
  3. akutní myokarditidy
  4. infekční endokarditidy
B
108. Hypertrofie myokardu
  1. umožňuje zvýšit sílu kontrakce myokardu
  2. objevuje se výhradně při zvětšení odporové práce myokardu
  3. může mít za následek pokles PO2 v některých oblastech myokardu
  4. je vždy trvalou změnou
AC
109. Injekce aktivátoru tkáňového plazminogenu (TPA) by byla pravděpodobně nejprospěšnější
  1. po roce nekomplikovaného zotavování po uzávěru koronární artérie
  2. po 2 měsících klidu a zotavování po uzávěru koronární artérie
  3. během druhého týdne po uzávěru koronární artérie
  4. během druhého dne po uzávěru koronární artérie
  5. během druhé hodiny po uzávěru koronární artérie
E
110. Při stabilizované esenciální hypertenzi je tlak v systémových kapilárách
  1. zvýšen
  2. snížen
  3. nestálý
B
111. Při koarktaci aorty nacházíme
  1. stejnou kvalitu pulsu na horních i na dolních končetinách
  2. zvýšení krevního tlaku na horních končetinách
  3. stejný krevní tlak na obou horních končetinách
  4. oslabenou pulsaci na horních končetinách
BC
112. Ischemické poškození buněk převodního systému se může projevit jako
  1. prodloužení intervalu P-Q na EKG
  2. předčasný ektopický impuls
  3. chybění vln P na EKG záznamu
  4. atypický tvar komplexu QRS
AD
113. V daném srdečním cyklu izometrická fáze kontrakce levé komory
  1. následuje po izotonické fázi
  2. její průběh nezávisí na tlaku v arteriálním řečišti
  3. se prodlužuje s růstem diastolického tlaku v aortě
  4. se prodlužuje s růstem systolického tlaku v aortě
C
114. Příčinou postkapilární plicní hypertenze může být
  1. chronická obstrukční choroba bronchopulmonální
  2. sukcesivní plicní embolizace
  3. mitrální stenóza
  4. plicní fibróza
C
115. Quinckeho kapilární pulsaci můžeme zjistit
  1. při mitrální insuficienci
  2. při aortální insuficienci
  3. při aortální stenóze
  4. při mitrální stenóze
B
116. Tlak na oční bulby někdy zastavuje supraventrikulární tachykardii, protože
  1. snižuje tonus sympatiku v SA uzlíku
  2. zvyšuje tonus vagu
  3. snižuje tonus sympatiku v převodní tkáni mezi síněmi a komorami
  4. prodlužuje refrakterní periodu komorového myokardu
B
117. Při A-V blokádě l. stupně se P-Q (P-R) interval
  1. trvale prodlužuje nad 0,2l s
  2. trvale udržuje pod 0,2l s
  3. postupně prodlužuje
  4. nemění
A
118. Wenckebachovy periody představují
  1. parciální atrio-ventrikulární blok
  2. totální atrio-ventrikulární blok
  3. parciální sino-atriální blok
  4. přechodný sino-atriální blok
A
119. K obrazu mitrální stenózy nepatří
  1. městnání v malém oběhu
  2. hypertrofie levé komory
  3. hypertrofie pravé komory
  4. plicní edém
B
120. Během izometrické fáze kontrakce komor lze pozorovat
  1. zvětšení koronárního průtoku
  2. druhou ozvu srdeční
  3. T vlnu EKG
  4. pokles tlaku v aortě
D
121. Při stabilizované esenciální hypertenzi je příčinou vysokého krevního tlaku:
  1. vysoký srdeční výdej
  2. změna viskozity krve
  3. zvýšená produkce katecholaminů
  4. zvýšená periferní resistence
D
122. Částečná nebo úplná ruptúra papilárního svalu způsobí
  1. insuficienci atrio-ventrikulárního ústí
  2. neovlivní činnost chlopňového aparátu srdce
  3. stenózu atrio-ventrikulárního ústí
  4. insuficienci semilunární chlopně
A
123. K selhání pravého srdce může vést
  1. chronická bronchitida
  2. insuficience trojcípé chlopně
  3. stenóza plícnice
  4. otevřené foramen ovale
ABCD
124. Konfigurace QRS komplexu se při bloku levého raménka podobá
  1. extrasystole z pravé komory
  2. exstrasystole z levé komory
  3. uniklému stahu z atrioventrikulárního spojení
  4. junkční exstrasystole
A
125. Starlingův srdeční zákon
  1. neúčinkuje u selhávajícího srdce
  2. neúčinkuje při námaze
  3. vysvětluje zvýšení srdeční frekvence během námahy
  4. vysvětluje zvětšení srdečního výdeje při zvýšení žilního návratu
  5. vysvětluje pokles objemu komor na konci diastoly při zvýšení žilního návratu
D
126. Přítok lymfy z dolní končetiny je
  1. zvýšen, jestliže se člověk z leže postaví
  2. zvýšen při masírování končetiny
  3. zvýšen při poklesu propustnosti kapilár
  4. snížen, jsou-li žilní chlopně nedostatečné
  5. snížen při cvičení
B
127. Srdeční selhání
  1. je podmíněno nízkým preloadem
  2. je často způsobeno poklesem kontraktility
  3. bývá kompenzováno zvýšeným preloadem
  4. nemá k preloadu žádný vztah
BC
128. Při které z následujících poruch není klidový srdeční výdej zvýšen
  1. arteriovenózní fistula
  2. mitrální stenóza
  3. anémie
  4. tyreotoxikóza
B
129. Při středním kapilárním tlaku 32 torr, onkotickém tlaku plazmy 25 torr, tkáňovém hydrostatickém tlaku 4 torr a koloidně osmotickém tlaku ve tkáni 6 torr, bude výsledkem
  1. filtrace do tkáně
  2. nasávání do cév
  3. vyrovnání filtrace a nasávání
  4. nic pod a), b), c)
A
130. Koncentrickou hypertrofii levé komory můžeme nalézt u
  1. hypertenzní choroby
  2. hypothyreózy
  3. stenózy aortální chlopně
  4. mitrální stenózy
AC
131. Člověk, který má při námaze spotřebu kyslíku 1,8 l za minutu, obsah kyslíku v arteriální krvi 190 ml/l a ve smíšené venosní krvi 134 ml/l, má minutový srdeční výdej asi
  1. 3,2 l
  2. 16 l
  3. 32 l
  4. 54 l
  5. 160 ml
C
132. Akutní cor pulmonale
  1. může vzniknout při embolii plícnice
  2. je charakterizováno otoky dolních končetin
  3. má za následek plicní hypertenzi
  4. má na EKG typicky rozšíření komplexu QRS
A
133. Reentry fenomén je častou příčinou
  1. paroxysmální tachykardie síní
  2. nodální paroxysmální tachykardie
  3. fibrilace síní
  4. sinusové arytmie
ABC
134. Podání alfa-sympatolytik při levostranném srdečním selhání vyvolá
  1. snížení odporu periferního řečiště
  2. zvýšení srdeční kontraktility
  3. zvýšení žilního návratu
  4. snížení průtoku ledvinou
AB
135. Při poklesu krevního tlaku na 85/40 mm Hg po rozsáhlém popálení je nejvhodnější
  1. injekce dopaminu
  2. infúze koncentrovaného lidského albuminu
  3. infúze fyziologického roztoku
  4. injekce adrenalinu
  5. transfúze
B
136. Pojmu afterload odpovídá
  1. zvýšené plnění komory
  2. pokles objemu komory
  3. zvýšený diastolický tlak v aortě
  4. zvýšení kontraktility
C
137. O kritickém zúžení koronární artérie hovoříme, když je průsvit zúžen nejméně o
  1. 75%
  2. 25%
  3. 95%
  4. 50%
A
138. Pro stenózu mitrální chlopně je typický
  1. systolický šelest
  2. systolicko-diastolický šelest
  3. diastolický šelest
  4. diastolicko-systolický šelest,
C
139. Koronární průtok je při stenóze aortální chlopně
  1. stejný jako u zdravého člověka
  2. zvýšen, protože se zvyšuje tlak v levé komoře
  3. snížen
C
140. Pro potvrzení diagnózy čerstvého infarktu (do 24 hod.) myokardu je nejvhodnější vyšetřit hladinu
  1. kreatin kinázy
  2. laktát dehydrogenázy
  3. alkalické fosfatázy
  4. kyselé fosfatázy
A
141. Na vzniku šoku při akutní pankreatitidě se může podílet
  1. bolest
  2. aktivace plasmatického kininogenu
  3. zvýšení hladiny bilirubinu
  4. zhoršené vstřebávání tuků
AB
142. Při úplném A-V bloku P vlny
  1. jsou úplně nezávislé na QRS komplexu
  2. předcházejí vždy QRS komplex
  3. přicházejí vždy po komplexu QRS
A
143. Příčinou paroxysmální tachykardie může být
  1. fibrilace síní
  2. fibrilace komor
  3. nakupení extrasystol
  4. sinusová tachykardie
ACD
144. Rozšířený úsek cévy bude mít tendenci dále se rozšiřovat, protože
  1. krev v něm proudí rychleji
  2. klade proudu menší odpor
  3. v něm vzroste postranní tlak
  4. se zmenší poddajnost cévní stěny
C
145. Předpokládejme, že se poddajnost velkých artérií zmenší o polovinu a systolický objem zdvojnásobí při nezměněné srdeční frekvenci, pak pulzový tlak
  1. zůstane stejný
  2. zdvojnásobí se
  3. zvětší se přibližně 4x
  4. zvětší se přibližně 8x
C
146. Při insuficienci aortální chlopně
  1. klesá pulsový tlak
  2. roste pulsový tlak
  3. hrozí náhlý pokles koronárního průtoku
  4. zvýší se periferní odpor
BC
147. Ejekční frakce
  1. dosahuje normálně hodnoty okolo 80%
  2. udává kontrakční schopnost komory
  3. je snížená při sníženém plnění komory
  4. stoupá při snížení afterloadu
BD
148. Při zvýšené plazmatické koncentraci K+ se může objevit
  1. rozšířený komplex QRS
  2. zvýšení dráždivosti buněk srdečního myokardu
  3. zástava srdce v diastole
  4. oploštělé vlny T
AC
149. Pomocí vztahu mezi objemem a tlakem na konci systoly hodnotíme
  1. tenzi dosaženou stahem komory
  2. tenzi dosaženou rozpínáním komory
  3. součet obou předchozích tenzí
  4. poddajnost komory
A
150. Chronické cor pulmonale
  1. je následkem plicní hypertenze při chronických respiračních onemocněních
  2. je následkem portální hypertenze
  3. je sdruženo s hypertrofií levé komory
  4. může se projevit "P pulmonale" na EKG
AD

© 1999-2005 MaT, All rights reserved
Portions copyrighted by other persons ;-)